10. Otevřený dopis zastupiteli Šmídkovi - doručeno zastupitelstvu PDF Tisk Email

 

Vážený pane Šmídku.

Oceňuji Vaši odvahu, aby pod dalším článkem ve Zpravodaji, očerňujícím práci Sokola ve Velkých Popovicích byl konečně někdo jmenovitě podepsán. Dovolte ale, abych se pozastavil nad některými Vámi uvedenými skutečnostmi.

Co mne velmi dojímá je to, jak nám dlouholetý člen socialistické tělovýchovy káže o odkazu zakladatelů Sokola. Podle údajů z předvolební agitace je Vám 63 let. Chtěl bych Vám připomenout, že po Vítězném únoru byl již v r. 1952 (tedy v době kdy Vám byly teprve dva roky) soudruhy přijat nový Zákon o tělesné výchově a sportu. Tento zákon již ve svém § 1 uvádí: „Tělesná výchova a sport jako významná složka kultury je v lidové demokracii neodlučitelnou součástí socialistické výchovy. Jejím úkolem je především udržovat a zlepšovat zdraví lidu, zvyšovat jeho tělesnou a brannou zdatnost a pracovní výkonnost a vychovávat k odhodlanosti a statečnosti při obraně vlasti a jejího lidově demokratického zřízení v duchu socialistického vlastenectví, jakož i v boji za udržení světového míru.“

Je tedy zcela zřejmé, že o nějakém harmonickém rozvoji osobnosti v rámci Sokolských zásad si od té doby mohli všichni jen nechat zdát. V roce 1957 pak navíc vznikl Český svaz tělovýchovy a sportu, který definitivně „vymetl“ Sokol na dlouhá léta z naší historie. Pokud tedy vzpomínáte na Vaše cvičení od osmi let, je to hezké, ale chodil jste cvičit do socialistické TJ, které možná v názvu zůstalo omylem jméno Sokol, ale se skutečným Sokolem měla pramálo společného. Já sám jsem o šest let mladší než Vy. Také jsem tehdy říkal, že chodím cvičit do „Sokola“ jenže oficielně to byl Spartak Karlín Dukla. Rád na to vzpomínám, protože tělocvičny byly denně plné lampasáků a tudíž výborně vybaveny z armádních zdrojů. Se Sokolským duchem to ale pochopitelně nemělo nic společného. Nevím, jak fungovala Sokolovna v Haštalské v r. 1958, ale v letech 1972 – 76, kdy jsem do ní chodil já na tělocvik, volejbal a basketbal, protože jsem studoval SPŠD v Masné ulici, to byla normální socialistická tělocvična. Její provoz a výdaje na energie byly stejně jako v jiných tehdejších TJ, samozřejmě hrazeny ze státních peněz. Za to potom jednoty vytvářely masy sportovců, jejichž velká část pak na Spartakiádách nadšeně demonstrovala výsledky budování socialismu a plnění pětiletých plánů.

Dovedu pochopit, že po více než 50 letech jste na tyto fakta jaksi pozapomněl. Co je ale zarážející, je to, že si nepamatujete ani průběh dvou zasedání zastupitelstva, které proběhla před pár měsíci a uvádíte občany v omyl časově a účelově Vámi sestavenou směsí smyšlenek a skutečností. Jak ve svém článku píšete, dozvěděl jste se, že na stolní tenis chodí cca. 10 dětí, další počty cvičenců jste se nedozvěděl a v následujícím vydání Zpravodaje jsem prý Váš dotaz na počet sportovců v TJ Sokol nazval vznášením požadavků na lustraci členské základny Sokola. Pravda je opět někde jinde. Na zasedání zastupitelstva 11.4.2013 nebyl přítomen nikdo ze zástupců Sokola Velké Popovice, tudíž ani já ne. Nemohu tedy vědět, jaké jste konkrétně Vy vznášel dotazy a rovněž Vám těžko mohl někdo odpovědět. Ze zápisu je pouze zřejmé, že v duchu jednání „o nás, bez nás“proběhla pouze jakási neplodná diskuse nezasvěcených o počtu dětí v Sokole, která měla jen posvětit připravené hlasování. Slavoji bylo odsouhlaseno 150 000,-Kč bez jakýchkoliv podmínek, navíc ne na děti, ale na blíže neurčené náklady na provoz Stadionu. Vám, pane Šmídku, pak podle zápisu stačilo se jen zmínit o tom, že Sokol Lojovice hraje fotbal a stará se o dětské hřiště a hned se pro Vás i bez předchozí žádosti našlo 20 000,-Kč. Naproti tomu k podrobné písemné žádosti Sokola Velké Popovice navrhl p. Čermák předložení jmenného seznamu členů dětí, k čemuž se připojil i p. Kabelka. Zbývalo pouze již jen to, aby v případě splnění tohoto požadavku následovaly další žádosti o doložení úhrady členských příspěvků, fotografií atd. Pro tento nerovný přístup k jednotlivým subjektům, jsem toto nazval požadavky na lustraci, a za tím si stojím. Na zasedání 16.5.2013 kdy proběhlo druhé jednání byla

otázka na počet dětí položena paní Abrahámovou a byla zodpovězena. Zápis se nezmiňuje o dotazu na celkový počet členů v Sokole, navíc tato otázka vůbec nesouvisí s žádostí o podporu sportu dětí. S určitostí ale vím, že jsem v této souvislosti uvedl to, jak „Maminky s dětmi“ nedávno hromadně vstupovaly do Sokola jen kvůli výhodnému hromadnému pojištění, aby po roce kdy ČOS změnila pravidla úhrady členských příspěvků, zase rychle řady Sokola opustily. Z tohoto druhého jednání jsem se v červnovém Zpravodaji, v souvislosti s členskou základnou zmínil pouze o tom, že bylo znovu poukazováno na malý počet dětí v Sokole. Myslím, že místo osobního vysvětlování významu a obsahu slova lustrace by bylo lepší se veřejně omluvit za to, že jste spletl dohromady dvě zasedání zastupitelstva takovým způsobem, až jste vytvořil konstrukci hodnou vyšetřovatelů z dob majora Zemana. Co je na Vašem článku ale nejhorší, je odstavec, kde bez skrupulí již přímo lžete o obsahu požadavku Sokola. Zatímco v naší původní i opakované žádosti jsou uvedeny 2 stoly po 12.065,-Kč Vy předkládáte občanům nemravný požadavek Sokola na 3 stoly po 16.000,-Kč. To je obrovský rozdíl téměř 24.000,- Kč který výborně zapadá do Vaší koncepce závěrečného poukazování na „neskromné a neslušné chování“ představitelů Sokola. Stejně tak ale ukazuje, že je ze strany Sokola zřejmě zcela zbytečné nějaké žádosti vůbec podávat, když jsou vedením obce takto pečlivě studovány.

Co se týče přímo problematiky stolního tenisu, nevím, kde jste se informoval, ale na údajně „luxusních“ stolech Vámi uvedených značek hrálo např. letošní krajské soutěže v našem Středočeském kraji jedno jediné mužstvo z celkem 84! Proč asi? Protože mnohé označení výrobce „závodní“ je pouze zavádějící reklamní tah směrem k lidem jako Vy, kteří o současném trendu ve stolním tenisu nic neví. Po 27 sezónách okořeněných i účastí v celostátní lize má stolní tenis ve Velkých Popovicích právo a zároveň nejvyšší čas na to, aby si vychoval důstojné nástupce, kteří dosaženou sportovní úroveň udrží, v nejlepším případě ještě pozvednou. K tomu je ale třeba již od začátku získávat v tréninku správné návyky na kvalitních stolech, na kterých budou později hrát i soutěže v rámci našeho kraje. Ve sportu, ve kterém ti nejšikovnější již v 15 letech nastupují v divizních a někteří i v nižších ligových soutěžích to totiž jinak nejde. Způsob tréninkového procesu ponechte laskavě na těch, kteří mu rozumí. Bavíme se tu totiž o žákovské přípravce soutěžního oddílu, ve kterém se mají děti naučit dobře hrát stolní tenis a nikoliv o využití volného času dětí pinkáním na Sokolovně. Pokud na to jednou budeme mít prostředky a v rámci Sokola bude zájem o působení v rekreačním oddíle, klidně pořídíme levné stoly a pálky třeba z Tesca. Potom si budou moci v rámci tzv. „všestrannosti“ zahrát mimo soutěže jen tak pro radost i neregistrovaní, v rámci Vámi citovaného úsloví: V zdravém těle zdravý duch. Zdá se, že to jsou přesně ty mantinely, kde by sokolský sport nejraději viděli všichni ti, kterým zvyšující se úroveň sportů v oddílech Sokola vadí.

Na závěr bych uvedl, že Vaše vzpomínání na začátky Viktora, Nehody a Tondy Panenky je sice hezké, ale dnes máme rok 2013. Vážně chcete občanům tvrdit, že všichni ti místní fotbalisti a hokejisti, kteří se posledních 20 let proháněli za vydatné podpory z obecních prostředků po zdejším fotbalovém hřišti a hokejovém stadionu, běhali v keckách a s tenisákem do svých 17 let na plácku? U nich Vám ale drahé vybavení od zavedených značkových firem při hlasování zřejmě nevadí. Nejsou to totiž členové Sokola.

S úctou a sokolským Nazdar

Zdeněk Petřík